Společně s Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky realizujeme projekt Vědci ve víru hudební vášně (2025) a Natura (2026).
VĚDCI VE VÍRU HUDEBNÍ VÁŠNĚ
Projekt vznikl s cílem představit vzájemné vztahy mezi vědeckou činností a uměleckou tvorbou. Jeho dvě výstavy navázaly na ústřední témata festivalu Smetanova Litomyšl v letech 2025 a 2026, která vyjadřovala slova vášeň a natura.
První výstava, Vědci ve víru hudební vášně (2025), představila české vědce 19., 20. a 21. století, jejichž vztah k hudbě výrazně překračoval hranice prosté záliby. Řada z nich se již během studií rozhodovala mezi vědeckou kariérou a dráhou profesionálního hudebního skladatele či interpreta. Přestože nakonec dali přednost vědě, hudba zůstala důležitou součástí jejich života. Věnovali se jí nejen zájmově, ale často také na poloprofesionální či profesionální úrovni.
Výstava přiblížila nevšední a inspirativní životní osudy vybraných českých vědců a jejich mimořádný vztah k hudbě. Současně poukázala na mnohdy nečekané souvislosti mezi různými vědními disciplínami, hudbou a hudebními systémy i na jejich vzájemné ovlivňování.
VARIANT JE VÍCE
V roce 2026 pokračovala spolupráce Městské galerie Litomyšl s Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky. Tentokrát navázala na ústřední téma festivalu Smetanova Litomyšl, jímž se stal pojem natura. Projekt se propojil s výstavou Variant je více v Městské obrazárně. Ta prostřednictvím konfrontace historického a současného portrétu otevírala otázky lidské identity, sebeprezentace a způsobů, jakými vnímáme a zobrazujeme druhého člověka.
PhDr. Bc. Věra Dvořáčková, Ph.D., spoluautorka obou společných projektů Městské galerie Litomyšl a Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, připravila pro výstavu úvodní text Tvář jako zrcadlo duše. Zaměřila se v něm na jeden z významů pojmu natura – lidskou přirozenost, povahu a vztah mezi vnější podobou člověka a jeho nitrem. Na příkladu historie fyziognomiky ukázala, jak se v průběhu staletí proměňovala představa, že lze charakter a duševní vlastnosti člověka rozpoznat z jeho tváře, tělesných rysů či gest.
Text rozšířil téma výstavy o historický a vědecký kontext a současně navázal na základní princip společného projektu – hledání průsečíků mezi vědeckým poznáním a uměleckou tvorbou.
